DEN 53: JAK LÉČÍ PES

Paničce není dobře.

To my psi moc dobře vycítíme.
Prý na to dokonce máme šestý smysl.
A taky potřebu s tím něco udělat, samozřejmě.
To je prostě naše psí povinnost.

Tak například Dorotka se tváří ustaraně.
Dlouze hledí paničce do očí a pak si vleze k ní do postele.

Jako dobrý.
Neříkám, že to tak nejde.

JÁ mám ovšem jinou strategii.

Začíná to teda podobně...

...dlouhý, významný pohled do očí...

...a pak paničce ožvýkáte ruku.


Hned se cítí líp!
To vám garantuju!
.
.
.
.
No a potom si vlezu k ní do postele.