Thursday 29 October 2015

ZÁPIS 110: NAJDETE MĚ NA FACEBOOKU

Teda doufala jsem, že existuje taky nějaký ČUMBOOK speciálně pro pejsky, ale prej ne.

V každém případě jsem se rozhodla pro radikální psí krok a pokračování mých vzrušujících dobrodružství se ŽRÁDLEM, PANIČKOU, BZUČÁKY, DOROTKOU atd. můžete od teď sledovat prostřednictvím facebooku, namísto blogu.

Nějak to panička, jakžto moje sekretářka, nezvládá dělat paralelně, no...

Vaše Jenny!

https://www.facebook.com/?_rdr=p#!/Jenny-the-Almost-Good-Dog-957726684262144/?fref=ts

Monday 7 September 2015

ZÁPIS 109: HÁRUM, HÁRUM, TYDLIDUM

Hárám.

Hárání je vážná věc.

Funguje to tak, že bezcílně ťapu po bytě.

Jsem DĚSNĚ mazlivá.

A nyju.

To se dělá tak, že se leží a hluboce vzdychá.

Dlooouze se hledí do dáli.

Když na mě panička uprostřed nytí promluví, tak se mávne jednou, dvakrát ocasem, že jako slyším...a pak se dál hledí do dáli.

Kladu paničce hlavu na nohu a pak ji tam zapomínám, až má panička v noze brabence. Aspoň to říká. Já teda nechápu, kde by se tam vzali, ale jelikož hárám, tak to neřeším.

Mám vlahý, hluboký pohled a panička tvrdí, že se konečně chovám jako normální pes a ne jako šílené torpédo.

To všechno ovšem platí jen dokud panička nevybalí nějakou ŇAMKU!

Protože hárání nehárání, ŽRÁDLO je ŽRÁDLO!

Friday 4 September 2015

ZÁPIS 108: SMUTNÝ PŘÍBĚH VYHNANCE

Do ložnice smí s paničkou jen Dorotka.

Dokonce smí spát na paniččiným polštáři!

Což je STRAŠNĚ NEFÉR vůči ostatním pejsků.

Zejména teda mně.

Prý je to proto, že jsem na ni v noci vrčela a ona se pak bála a nevyspala se.

Tak jako jo. Připouštím. Nějaké vrky tam byly.

Ale to bylo v mém vrčavém období a to už je dávno pasé. Jenže některé předsudky se holt s chudákem psem táhnou furt dál.

Tak jsem najela na novou taktiku.

Spím těsně za dveřmi. Nebo přesněji spím připláclá na dveře. Zvenku.

Večer přijdu, dávám si záležet, aby bylo slyšet, jak HROZNĚ SMUTNĚ ťapu po podlaze.

ŤAP.

ŤAP.

ŤAP.

FŮŮŮŮŮŇ!

S hlubokým zafuněním se svalím na dveře. Povzdechnu si. Pěkně procítěně, aby to panička slyšela a styděla se, že je taková krutá na hodné černé pejsky...a čekám.

Zatím to teda nefunguje.

Tak aspoň když jde náhodou panička v noci čůrat, tak vstanu a vyčítavě na ni koukám. Obávám se ale, že ty psí oči, co na ni dělám, jsou totálně vyplýtvané, protože tuhle se o mně prakticky přerazila. Když přehlédne velkého černého psa, nejspíš přehlédne i ty velké psí oči.

Ale já se nevzdávám.

Pracuju na tom.

Uvažuju, že začnu srdceryvně pokňukávat.

Jestli ani to nezabere, tak už teda nevim.

Tuesday 1 September 2015

ZÁPIS 107: CHILLI ŇAMKY

Objevila jsem nové super ňamky!

A zjistila jsem, že mi je panička schválně tajila. Což je teda smutný.

Tvrdila mi totiž, že takoví ti pruhovaní bzučáci mi prý můžou udělat z čenichu bambuli.

Tak neudělali.

Sežrala jsem jich na Smečkovišti přes víkend snad padesát a jsou SUPER!

Báječný CHILLI ŇAMKY!

Pikantní.

Pálivý.

Osvěžující.

Příjemně ostrý.

Prostě BOŽÍ!

Tuesday 28 July 2015

ZÁPIS 106: LASER DOG

Konečně jsem identifikovala moji tajnou zbraň.

Moji super power.

Laser čum!

Praktická věc.

A slušivá, co říkáte?

Kam se hrabe Superman, Spiderman a všichni další *mani, kteří se zmohli jen na barevné tričko. Pche!


Teď jen musím vymyslet, jak moji superpsí schopnost použiji ve prospěch celého lidstva. A psovstva, samozřejmě.

Na otevírání nedobytných psích konzerv, třeba?

Thursday 23 July 2015

ZÁPIS 105: ŽERE SE A NEŽERE SE

nežere se
 Malej černej pes, kterej mě ještě nezná...se NEŽERE.

Malej rezavej teriér, kterej mě zná...se ŽERE.

Musím si to pamatovat, protože se mi pořád plete. Já si pořád myslím, že se žerou všichni!

Obrazně samozřejmě.



žere se
Přece každýmu tomu psovi musí dojít, že když na něj řvu jako tur, vzpínám se na vodítku, cením zuby, že jsou mi vidět stoličky a slintám jako bernardýn, že to znamená, že si s ním chci prostě hrát, že jo.

A každý štěně přece musí pochopit, že HRÁT SI znamená, že ho našlapu pod sebe, budu mu funět do kožichu, řvát do obličeje a budu si ho honit a kutálet s tím. Protože jak jinak by si psi spolu měli hrát... aspoň že spřátelení teriéři mi rozumějí!


žere mě











žereme se

Monday 20 July 2015

DEN 104: LÍNÉ LETNÍ (b)LOGOVÁNÍ

Protože je horko.

A protože jsem líná.

A protože panička je líná.

A protože je hnusné, hnusné horko...

...se obávám, že tradiční pravidělné každodenní příspěvky budou spíš takové jako tradiční občasné nepravidelné příspěvky...

...ale občas nakoukněte, jsem si jistá, že i v tom horku se budou občas dít fantastické Jenní věci!

Ale abyste neřekli, tak aspoň jeden krátký fotoseriál pro vás mám:


Paničko, co to tam...?

Co to tam píšeš....?

Ale hlavně....

Co to ten kocour ŽERE?!

Já to tušila! MOJI ňamku!!!!