Panička přinesla něco nádherně šustivého.
Což by správně mělo taky znamenat strašně dobrého,
A vhodného pro hodné pejsky.
Přitom se panička rozhlížela, kde má kocoura Zachariáše, což ve mně vzbudilo strašné podezření:
Co když chce tu úžasnou šustivou strašně dobrou věc DÁT JEMU?!!!
Zaujala jsem strategickou pozici (buď si mě všimneš, nebo se přerazíš) a nasadila výraz hodného, leč hladového pejska....
...a tahle fotka zobrazuje okamžik, kdy mi to došlo...
...byla to ODČERVOVACÍ PILULKA!
Fujtajbl, to teda bylo o fous!
Naštěstí ji nakonec přece jen dostal Zak.
Musím být trochu opatrnější a žebrat, až když jsem si jistá, co má panička v ruce.
Ale zase...co když někdy něco zmeškám?!
To jsou strašná životní dilemata, to vám povím!
Naštěstí to má happy end.
Dostala jsem mlíčko!
Miluju mlíčko.
A když něco miluju, tak to rychle chlemtám.
A pak jsem celá omlíčkovaná.
Což vůbec nevadí, protože mlíčko je BOŽÍ!
I za ušima!
No comments:
Post a Comment