To je, doufám, v podstatě daný, že jo.
Hloupí psi nepíšou blogy.
Aspoň ne často.
Myslím.
Ale stejně...jsou prostě věci, co NECHÁPU.
Jaktože je voda tak super, když procválám kaluží a je to taková otrava, když mě koupou.
Proč panička myje okna a já je pak musím pracně znova očumákovat. Pravda, jde mi to rychle, ale stejně...místo mytí mě mohla drbat, že jo.
Jaktože panička smí vybírat z kočičích nočníků hovínka a já nesmím.
Já bych to dělala fakt ráda! Zadarmo! A ve volným čase!
Proč panička nosí ňamky z lovu v igelitkách a já je pak nedostanu na hraní.
Ty igelitky, ne ty ňamky. S ňamkama se nehraje, ňamky se žerou.
Igelitky, naproti tomu, se skvěle škubou na maličký šuflíčky, co se mi pak lepí na čumák. Taková legrace a panička říká, že je to fuj.
Což mě vede k té největší záhadě - jaktože mě má panička ráda a přitom skoro všechno, co je největší zábava, je fuj?!
Život je prostě strašně složitej.
(Ale já na to všechno jednou přijdu!)
No comments:
Post a Comment