DEN 71: O KOČKÁCH

Kočky jsou dvojího druhu.

Ty, co se se žerou a ty, co se nežerou.
Teda jako samozřejmě ani ty, co se žerou, se nežerou, že jo.
Ale dělá se, jako že jo.

To se na ně vyběhne se strašným řevem na zahrádku a ony utíkají a je to velká legrace.
Kolikrát se i panička přidá a pokřikuje na ně: "Fuj!" a "Necháš toho?!"
Teda aspoň myslím, že to pokřikuje na ty kočky.
Na koho taky jiného, že jo.
Akorát, když teď tak o tom uvažuju, trochu mě mate, že jim tyká.

No a pak jsou tu naše kočky domácí.
Na ty neřve, leda když si nechtěj hrát.
Hrát si s kočkama, to mě baví.
Vypadá to tak, že já je honím a ony utíkají a taky je to velká legrace.

Kočky jsou fajn.
Teda kromě momentů, kdy žerou MOJE žrádlo, co panička nechala na stole PRO MĚ.
A když je nebaví si hrát, vylezou někam nahoru a koukají na mě DOLŮ.

Ale já jim jednou ukážu.
Vylezu na kuchyňskou linku a budu já koukat dolů NA NĚ.
Už to trénuju!