DEN 72: TAM! TAM JE TO MÍSTEČKO!

Dneska vám prozradím zásadní osobní tajemství.

Protože k čemu jinému by byl internet, že jo.

Panička - zcela neodůvodněně a velice přehnaně - o mně tvrdí, že jsem magor.

Jako je pravda, že jsem trošku živější, že jo.

Prostě se ráda bavím, jsem sportovní typ a ráda potkávám nové lidi.

Což se dává najevo například tím, že jim skáču na hlavu.

A shazuju věci ze stolu.
A lezu po kuchyňské lince.

Jednou jsem skočila šipku z okna v prvním patře. Bylo to SUPER!

Lítám jako šůs, takže jsem na většině fotek rozmazaná.
(Netuším, co je to šůs, ale zvukově to celkem odpovídá)

Ale existuje způsob, jak ze mě udělat nehybného blaženého psa.

Mám totiž VYPÍNAČ.

No fakt. Svědecky potvrzeno.

Stačí mě drbat na tom jednom jediném určitém místě a ani se
nehnu.


Jsem pejsek-šutráček.
Sochapes.
Nejhodnější pes pod sluncem.

Dokud drbete, ovšem.
Ani o vteřinu dýl!