Například placatý psí tyčinky jsou fajn.
A placatý vodítka taky - když znamenají, že jdeme ven.
A taky jsem ráda placatej pes, když je venku horko a já jsem uběhaná.
Ale co FAKT nemám ráda, jsou placatý věci, co se nedaj odčumákovat z podlahy.
Když si s ní hrajeme, je to cajk.
Panička to hází, já za tím běhám, pak se o to taháme a utužujeme smečkové vztahy (zatímco Dorotka na to kouká z bezpečné vzdálenosti, abych na ni v tom nadšení nešlápla. Což občas šlápnu, no.)
Jenže dřív nebo později se stane, že ta modrá placatá věc přistane na placatém povrchu...a je to v háji.
To aby si pes obrousil čumák, když se to snažím zase vzít do tlamy. Zespoda to nejde, zeshora to nejde, když do toho praštím tlapou, drze se mi to pošklebuje.
No tak, paničko, zvedni mi to, ať si můžeme zase hrát, jo?
No comments:
Post a Comment