Hárání je vážná věc.
Funguje to tak, že bezcílně ťapu po bytě.
Jsem DĚSNĚ mazlivá.
A nyju.
To se dělá tak, že se leží a hluboce vzdychá.
Dlooouze se hledí do dáli.
Když na mě panička uprostřed nytí promluví, tak se mávne jednou, dvakrát ocasem, že jako slyším...a pak se dál hledí do dáli.
Kladu paničce hlavu na nohu a pak ji tam zapomínám, až má panička v noze brabence. Aspoň to říká. Já teda nechápu, kde by se tam vzali, ale jelikož hárám, tak to neřeším.
Mám vlahý, hluboký pohled a panička tvrdí, že se konečně chovám jako normální pes a ne jako šílené torpédo.
To všechno ovšem platí jen dokud panička nevybalí nějakou ŇAMKU!
Protože hárání nehárání, ŽRÁDLO je ŽRÁDLO!
No comments:
Post a Comment