DEN 94: JENNOSAURUS

Na Smečkovišti je zahrada úhledná
- trávník posekaný, kvetou tam kytišky, z jednoho konce na druhý proběhnete cobydup.

Nebo spíš cobytrysk. Protože JÁ nedupu. Já tryskám. Tryskuju....eh...svištím.

Doma, doma je to ovšem docela jiná.


Doma je zahrada dramatická.

Neprostupná džungle, plná tajných míst, ptačích hnízd, divných koutů a hustých keřů.

Nepřehlédnete ji, ani je na jeden pokus nepročucháte.

V zelené temnotě se může skrývat cokoli.

A taky se skrývá...

... divoký a nebezpečný JENNOSAURUS!!!!

Najednou se na vás vyřítí a než stačíte zaregovat...

...ublízá vás k smrti!

Pokud teda nemáte v kapse nějakou ňamku.

DEN 93: LÍNÁ JENNY (NEJSEM)

Já vím, já vím!
Nenapsala jsem pravidelný příspěvek.

Ale to fakt není moje vina.
To panička!

JÁ jsem byla ready.
Ale prý se panička polepší, slibovala.
Budu jí hodně čmuchat a olizovat a skákat po hlavě, aby na to určitě nezapomněla.
Přece jen mám nějaké závazky k ctěnému čtenářstvu, že jo.

DEN 92: RUČNÍ MYČKA

Moc ráda pomáhám při vaření.

Jsem na to rozený talent.

Nikdo neumí tak umývat nádobí, uklízet odpadky, testovat suroviny, roztomile se plést

...a taky skvěle myju ruce. Včetně důkladné masáže jazykem. I mezi prsty.

Jak budete něco dobrého vařit nebo péct, jsem vám plně k dispozici!

Vím, co je moje smečková povinnost.

I kdybych si měla jazyk obrousit do hladka!


Akorát tuhle jsme jely autem s paničkou na výlet a já koukám, že je tam na benzínce velký plakát: RUČNÍ MYČKA!

Asi mám konkurenci!!!

DEN 91: CO JE ZELENÉ, TO JE ZDRAVÉ

OKURKA?

Všude to píšou.

Jezte zeleninu.

Je to samá vláknina.

A vitamíny.

A minerálky.

Jsem moderní pes, jdu s dobou.

Tak tu zeleninu žeru i s těma minerálkama.



CHRAMST!!!

To budete koukat, jak budu krásná a štíhlá a zdravá.

I když vlastně...to už jsem, že jo.



P.S. Někteří čtenáři komentovali včerejší příspěvek o SDM, že jim prý připomíná sadomaso. Nevidím v tom problém. Jak je v tom maso, za mě je to cajk.

P.P.S. Uvažuju, že se budu ucházet o roli vegetariánského pesosaura v Jurském parku! Podle mě ji mám v kapse.

MRKVIČKA?

CHRAMST!!!

DEN 90: SDM

Jsem zvídavý pes.

Spoustu volného času úplně nezištně věnuji vědeckému výzkumu.

Teď například mám rozjetej takovej slibnej projekt.

Jmenuje se to "SYNDROM DRUHÉ MISKY", ve zkratce SDM.

SDM je hrozně zajímavá věc.

Možná už jste si toho taky všimli.

Žrádlo panička rozděluje ze stejné konzervy.

Stejné žrádlo.

Totožné.

Prostě lautr to samý.

Ale v tý druhý misce je to žrádlo VŽDYCKY LEPŠÍ!

Netuším, čím to je, ale určitě na to přijdu.

Ovšem pro každou slušnou vědeckou práci je klíčový SBĚR DAT.

Hodně, hodně dat.

To se dělá tak, že musíte rychle sežrat SVOJE žrádlo, a pak se přesunout k té druhé misce a sežrat i to  CIZÍ. Pro porovnání.

Hodně, hodně žrádla.

Je to fuška, ale co bych pro vědu neudělala, že jo.

Taková bystrá, inteligentní, obětavá, pažravá...

...taková jsem prostě já.

DEN 89: STARÁ RAŠPLE

To je on, bestie!

A je to tady.

Dny mého mládí jsou definitivně fuč.

Jsem stará rašple, říká panička.

Nevím, co to je, ale zní to strašně.

Vidíte ho?! To je on!

První BÍLEJ CHLUP!



Knírek je cool. Bílej chlup ne.

S šedivým knírkem jsem se ještě vyrovnala, ten je COOL.

Ale tohle je moc!

Je konec s mými leskými černými dny.

Ještě pár měsíců a bude ze mě prošedivělej vlčí špic.

Nebo ještě hůř - stříbrná liška. Slovenský čuvač. Samojed!

Ani nadrženej pudl se za mnou neotočí.

Jdu si zoufat do pelechu.

DEN 88: TY BLÁHO, TO BLAHO!

Panička na mě včera zkoušela reflexní masáž.

Nebo vlastně možná spíš reflexní pesáž, když se to dělá na psu, že jo.

Lidi, to je BLAHO!

Začalo to nenápadně.

Panička si ke mně přisedla na pohovku, když jsem si právě dávala svého obvyklého odpoledního šlofíčka.
Vypadalo to, jako obvyklé pomazlení. Párkrát pohladit, podrbat a tak...Ale bylo to MNOHEM lepší!

Nejdřív dlooouhé pohlazení na bocích. BLAHO!

Pak intenzivní hlazení nohou. Kolem dokola. Odshora dolů a zpátky. BLAHO!

Pak ťapky - NEBLAHO! - jsem lechtivá. Tak s tím panička přestala.

Pak se dlouze masírovalo za ouškama a na plecích. BLAHO!
Na hrudi a v drbacím bodě. SUPER BLAHO!
A nakonec přišlo na řadu bříško a záda nad ocasem. BLAHO!BLAHO!BLAHO!

Držela jsem jako pecka, nehnula jsem ani fousem a mručela jsem si slastí.

Doufám, že takhle to už teď bude pořád.

Panička potřebovala obě ruce, tak to nezdokumentovala,
ale takovýhle nějaký to byl pocit!