DEN 60: ZRADA!

Panička nás opustila!
Svoji smečku!
Svoji oddanou smečku!!

Čula jsem, že se něco chystá, už včera.
Panička vytáhla tu červenou věc, se kterou pak vždycky zmizí.
A taky že zmizela.

Aspoň že nám s Dorotkou zařídila služebnictvo.
Monika s Aničkou nás budou drbat a hladit a dají nám ňamku a dokonce se podělí i o večeři, když budeme hezky loudit.
To panička netuší, protoži jinak by nám to zatrhla.

Takže to má aspoň trochu světlou stránku.
Ale stejně - bez paničky to prostě není ono...

Prý bude pryč týden.
Ale já nevím, co je to týden, tak ji budu vyhlížet každý den.
Třeba týden znamená totéž, co zítra.

DEN 59: DIVNÝ PŘÍPAD S CHLUPAMA

Teda ne, že by ten případ byl chlupatej, že jo.
Ale s těma chlupama to teda divný je.

Panička mě každej večer vyčesává, což je super.
Něco mezi hlazením a drbáním, prostě BLAHO!

A vždycky mě přitom chválí, jaká jsem úžasně černá.
A lesklá.
A krásná.
Jaký mám nádherný hladký chlupy.


Takže dokud jsou chlupy NA MNĚ, jsou super věc.

A teď přijde to divný:

Jakmile jsou TY SAMÝ krásný, černý, hladký, lesklý chlupy na podlaze, tak už prý nejsou super.
Tak jsou prý otrava.
Prý je jich dost, že by z nich panička mohla pokládat dalšího psa!
A to je teda prej jako špatně.

No tak vám nevím, jak to teda s těma chlupama je.
Ale já je mám prostě ráda všechny, protože jsou MOJE!

Krásný.
Černý.
Lesklý.
Chlupy.
Všude.

DEN 58: HANEBNÁ POMLUVA

Ráda bych se rázně a důrazně ohradila proti pomluvám, že jsem se snažila uvařit si k večeři kocoura a že mi v tom zabránila jen neschopnost otočit knoflíkem sporáku.

Je to samozřejmě naprostý nesmysl.

Ve skutečnosti mi v tom zabránilo to, že se mi nepovedlo napustit do hrnce vodu!

DEN 57: A TO JAKO BYLO CO?!

Panička má doma schovanýho úplně cizího psa!

Na stole!!

Vůbec to nechápu!!!

A taky mi asi nefunguje čumák, protože žádnýho psa necejtím.

Když psovi nefunguje čumák, jako kdyby neexistoval. Teda ten pes. Takže neexistuju.

Možná ten pes na stole existuje a já ne!

Jsem existenciálně zmatená, říká panička. Ale mě dělá hlavně starost ten nefunkční čumák. Jdu si zkusmo očuchat kočky.

Je to dobrý! Smrděj jako vždycky!!

DEN 56: JAK JSEM SE NESTALA KRÁLOVNOU MAJÁLES

Už jsem měla našlápnuto.

Bylo mi řečeno, že královna majáles musí být půvabná.
To sedí.

Že musí umět vnešeně sedět a tvářit se laskavě a povzneseně.
No problemo.

Že musí být nejkrásnější široko daleko.
To samozřejmě jsem.

No jo, ale pak jsem zjistila, že má mít za ušima nějaké barevné lupení nebo co.
Pfff!
Jako každý slušný pes jsem se pěkně otřepala, až to lupení lítalo široko daleko.
Prý nějaká pampe-liška.
No tak liška to teda nebyla, to vám můžu říct rovnou.
Kdyby mi někdo dal LIŠKU za uši, to by bylo úplně jiné tóčo, to mi věřte!

Tak snad prý napřesrok, až budu ten hodný pes!

P.S. Dorotka to taky zkoušela, ale prý je na to moc maličká. Zato má nejdelší jazyk na louce! Ale to prý není na královnu Majáles ta pravá kvalifikace, povídali.

DEN 55: AUTOMATICKÝ OLIZOVACÍ ČISTIČ

Skvělá vymoženost do každé domácnosti!

Zvrhnete občas sklenici mléka?

Pozdě zjistíte, že v sáčku byla díra?

Vysypete, upustíte, upadne vám cokoli jedlého?


Nezoufejte!
Moderní hospodyňka ví, jak na to.

POŘIĎTE SI AUTOMATICKÝ OLIZOVACÍ ČISTIČ!

Vyčistí a nablýská podlahu během pár minut.
Spolehlivě a beze zbytku.

A ještě vás za to bude mít rád!




Že to byl právě ten AOČ (Automatický olizovací čistic), kdo ze stolu čmajznul otevřený kelímek se smetanou a nesl si ho na pohovku k vylízání, to tu nebudeme rozmazávat, že.

To je jen takový drobný, nepodstatný detail.

Podstatné je naopak to, že po zásahu AOČ byla podlaza olízaná dočista dočista!

DEN 54: CHYBIČKA SE VLOUDÍ

Jsem rozbila paničce hrneček.
Její oblíbený.

Omylem, samozřejmě.
Myslela jsem, že z toho stolu nespadne, když do něj narvu čumák.
Spadnul
A když spadne, myslela jsem, že se nerozbije.
Rozbil se.

Panička se zlobí a je smutná.

Zkusila jsem sklopit uši dozadu, jako že je mi to líto, ale nerozveselila se.
Zavrtěla jsem ocasem, ale ani to ji nerozveselilo.
Jsem provinilý pes.
Jdu smutnit na křeslo.