Sunday, 26 April 2015

DEN 48-49: PRAVĚKÝ INSTINKT

Moji předkové byli vlci.
Proháněli se pustými pláněmi, volní jako vítr a oháňky jim přitom vlály.
Vyli romanticky na měsíc.
Lehali u nohou svým prvním pánečkům a hřáli se s nimi u táborového ohně.

Co vám budu povídat - dělám to dodnes.

Teda kromě těch pustých plání, protože tam mě panička samotnou nepustí.
A kromě toho větru, ten nemám ráda, cuchá mi chlupy.
A samozřejmě kromě toho romantického vytí, protože kdo by vyl venku, když vevnitř je pohovka, že jo.

Ale oheň je cajk.

Protože oheň, oheň znamená BUŘTY!!!

Moji předci věděli, proč se přidat do lidské smečky.
Protože buřty v lese neulovíte.
A buřty jsou BOŽÍ!
Dobrý den, je ten buřt, prosím, volný?
Tak paničko, nepeč na to a peč!
Dotty, tvař se nenápadně a jdeme na to!
Panička vybrala samé fotky, na kterých se olizuju, což je hanebné zkreslování reality! Ve skutečnosti existuje také spousta fotek, na kterých upřeně zírám, nedočkavě posedávám či nekontrolovatelně slintám!

Friday, 24 April 2015

DEN 47: KOST PATŘÍ PSU

To prý kdysi řekl nějakej Žižka.

Musel to být hrozně fajn člověk. Chytrej chlap. Sympaťák.
Měl naprostou pravdu.

Taková MORKOVÁ KOST...

Teda je to skoro rouhání, ale ta je možná, MOŽNÁ ještě lepší než plechovka.

Musím o ní jednou taky napsat báseň.

Akorát teď nemám čas.

HLODÁM.






Ještě hlodám.
(Hlodání, hlodání, všechny smutky zahání!)



Pořád ještě hlodám.
(Páč nikdo nemůže být smutnej, když má KOST!!)

Tak.

DOHLODÁNO JEST.

Ale pár dní si ji ještě nechám a budu ji blaženě olizovat.
Kost - to je prostě dlouhodobej projekt!

Thursday, 23 April 2015

DEN 46: FILAJKY S MASOVOU PŘÍCHUTÍ

LIDI, my byly na LOUCE!!!!

Zrovna, když už jsem skoro zapomněla, jak to tam vypadá (a když jsem SKORO zapomněla na všechny ty povely, co už jsem tak pěkně uměla), tak mě panička za vzala na louku.

Za myšmama!

A furt tam jsou!
Mají nový díry, hele!!

Vůbec tam byla spousta novýho.


Tak například bzučáci.

Lítaj tam na kytky, bzučej, provokujou a panička mi zakazuje je chytat.
Prý by mě píchli do nosu a natekl by mi čumák do bambule.
Panička by mi asi nelhala, ale stejně si to radši ověřím.
Akorát jsem teda ještě žádnýho nechytla.


A taky tam jsou kytičky.
To je taková barevná tráva.
Panička mě u nich chtěla vyfotit.

Nejdřív jsem si nechtěla sednout.
Tak se panička zlobila.

Pak jsem si sedla.
NA ty kytičky.

A panička se zase zlobila.
S paničkou je to někdy těžký.

Ale pak jsem objevila FILAJKY!
A ty fakt voněly.
PO MASE!!!
A taky tak chutnaly *
Jo, jo, filajky jsou moc fajn.



Ale hlavně to byla zase MOJE LOUKA!
S mýma MYŠMAMA!
A těma masovýma FILAJKAMA.

Já su tak šťastná pes!!!
*) Až najdete lepší způsob, jak vyfotit psa s čumcem romanticky zabořeným do trsu fialek, tak mi dejte vědět. 
                         Záludná panička.




Wednesday, 22 April 2015

DAY 45: WOOF! WOOF!

Jsem vzdělaný pes.
Umím štěkat ve dvou jazycích.
A trochu i psát.

Takže tady najdete můj blog v angličtině, pro vaše zahraniční kamarády.
A moje budoucí zahraniční fanoušky.
Což je, doufám, totéž!

Jen jsem trochu pozadu s překladem, ale pracuje se na tom!
Když se zrovna nečuchá, neštěká, nehlídá, neloví a nezlobí.
Pak se divte, že jsem pozadu!

http://jennygooddog.blogspot.cz/2015/04/day-1-great-trip.html

DEN 44: SUPER JENNY

Někteří z nás psů jsou nadaní speciálními schopnostmi.
Jsou to prostě super-psi.
Jako například já.

Mezi moje super-schopnosti patří především teleskopumák.
Hm.
Čumoskop.
Hmmm.

Na tom názvu budu muset ještě zapracovat.


Je to prostě výsuvný teleskopický čumák, který zcela v rozporu s přírodními zákony dokáže dosáhnout do míst, která mohou být (a v řadě případu BÝVALA) považovaná za nedosáhnutelná.

Bohužel, mezi paniččiny super-schopnosti patří odsouvání těch nejzajímavějších předmětů (čti ŽRÁDLA a ODPADKOVÝCH KOŠŮ) přesně za současnou hranici dosahu teleskopum... čumoskop...za současnou hranici dosahu.

Ale nevadí, já na tom pracuju.


Tohle je ovšem level "začátečník", i když pro Dorotku je to zatím také level "profi".


Jednou mě hlídala bezelstná paniččina kamarádka. 
Byla moc hodná. Nechala mi na stole celou večeři.
Protože pro koho jiného by byla, když od ní klidně odešla až do kuchyně, že jo.
Dobře na minutu, ne-li dvě!
Hodná kamarádka!!!


Tu a tam se nezasvěcení diví, proč stojí kuchyňský odpadkový koš na okně. 
Tak teď už se nedivíte, že jo.


Brnkačka - pro suchý chleba - pro šunku - mimo dosah (zatím).
Level "pro šunku" funuje i pro alternativu "čuchnout kočce do kožichu, když to nečeká".
Chi-chi-chi!

Akorát panička vždycky pozná, že jsem tam lezla.
Nechápu jak, je to prostě super-panička.

Pozn. Nápovědou by MOHLO být převržené křeslo, Jenny. Přemýšlej o tom. Tvoje super-panička.

Monday, 20 April 2015

DEN 43: ÓDA NA PLECHOVKU

Ó, plechovko, ty jsi prostě nejvíc BOŽÍ,
když do tebe celý čumec nořím.

Mé srdce zcela roztaje,
jak vylizuji šťávu z okraje.

Vypadám tak blaženě a ladně,
když blízákem lovím malý kousek na dně.

Vůni plechovky vůbec nic není rovno,
snad jen když z nočníku vybírám kočičí //CENZUROVÁNO//

Plechovka je to nejlepšejší na světě,
i když k tomu nenajdu rým ve větě.

Ale to je vlastně celkem putna,
plechovka mi prostě strašně CHUTNÁ!





Sunday, 19 April 2015

DEN 42: TA DRUHÁ

Každou chvíli se tu o Dottce zmíním, ale vlastně jsem vám ji ještě pořádně nepředstavila.
Tak to jdu napravit - tohle je Dorotka.

Ve skutečnosti je ve smečce dýl než já, ale o tom se nemluví, protože JÁ jsem velká šéfová.
Teda po paničce, samozřejmě!

Takováhle vystrašená, ustaraná myš to byla, když si ji panička vzala z útulku.

Ve smečce tenkrát byla ještě důstojná, stařičká Zara. Na chvíli jsme se dokonce potkaly všechny tři.

Teď už jsme jenom dvě a šéfuju tomu samozřejmě já.
Disciplína musí být, že jo. Až mě občas musí panička okřiknout, když zapomenu, že je Dottka mnohem menší než já.


Dorotka a Zara
Nechápu sice, proč bych si s ní nemohla kutálet, ale když si to teda panička nepřeje, tak budiž, no.

Nakonec je fakt, že i když je malá, štěkat umí Dottka pořádně. Když je potřeba seřvat nějakého drzého pěšáka pod oknem, opře se do toho tak, až drnčí tabulky.

A kdybychom ji neměli, neměla bych komu šéfovat.
Což by byla teda FAKT škoda.

Akorát do tý postele by nás panička mohla brát obě. ¨
Já například krásně hřeju!
Kompletní smečka
A umím se postarat, aby panička nezaspala!
To jí takhle strčíte čumák do obličeje...






Takhle pěkně jsme si hrály na zakousnutého psa



Dotty smí s paničkou do postele a já NE!